Při správě kabeláže není rozteč mezi jednotlivými upevňovacími body suchého zipu (Velcro) pevně danou hodnotou. Je nutné ji stanovit s ohledem na průměr kabelů, počet kabelů ve svazku a celkovou hmotnost svazku, přičemž technici na místě uplatňují vlastní posouzení podle aktuálních podmínek. Obecně platí, že čím je kabel silnější, čím více kabelů je svázáno dohromady a čím je celkový svazek těžší, tím hustěji by měly být upevňovací body rozmístěny; naopak u tenkých, málo početných a lehkých kabelů lze rozteč přiměřeně zvětšit.

V praxi se pro silné kabely nebo velké svazky obsahující značný počet kabelů doporučuje rozteč upevnění přibližně 10 cm. Těžké kabely mají nízkou ohebnost, a pokud jsou upevňovací body příliš daleko od sebe, dochází k problémům, jako je prověšování, uvolňování a vyboulení svazku mezi jednotlivými úvazy. Při dlouhodobém namáhání mohou kabely navíc táhnout za konektory na obou koncích, což snižuje spolehlivost spojení. U tenkých kabelů nebo malých svazků s menším počtem kabelů lze rozteč zvětšit na přibližně 50 cm. Lehké a ohebné kabely se pod vlastní vahou výrazně nedeformují, a příliš husté upevnění by naopak přineslo zbytečnou pracnost a zároveň ztížilo odvod tepla i pozdější úpravy.

Kromě toho je v místech ohybu nebo odbočení kabelů, u patice konektorů a na vstupech a výstupech z kabelových žlabů, rámů či rozváděčů nutné bez ohledu na průměr kabelu umístit další upevňovací body v těsné blízkosti na obou stranách, aby se předešlo koncentraci napětí. Při svazkování by upevnění nemělo být ani příliš těsné, ani příliš volné – základním pravidlem je spolehlivé upevnění bez deformace kabelu – a je vhodné ponechat určitou vůli, která usnadní pozdější doplňování, výměnu a údržbu.

Konečnou rozteč by měli technici i nadále stanovit na základě skutečného průměru, hmotnosti, trasy a instalačních podmínek kabelů na místě, a to tak, aby byla nalezena rovnováha mezi spolehlivým upevněním a snadnou údržbou.